Rozhovory
Výslech
Jak vás v dětství poznamenaly výchovné koncerty nebo školní návštěvy divadelních představení?
Mejdlíčka, energity, žvýkačky Pedro, sojové suky – cukrovinky si pamatuji víc, než divadlo či koncert. Ale dvě vzpomínky mám – na hezké představení Ze život a hmyzu v Národním s Ladislavem Peškem v hlavní roli a na jakousi pohádku v loutkovém divadle, kde hlavní postavou byl zlomyslný dědek, který pořád říkal: „Tak tak, ztrácej čas!“ Občas se mi ta věta vrací...
Jakou písničku byste si nechal zahrát v rádiu?
Něco, co se tam normálně nedostane, třeba jednu, kterou napsal Jiří Smrž – je to velmi silná píseň o ukrajinském dělníkovi u nás, kterému je smutno po domově a zpívá si: „Lásko, miluju tě strašně, ale nemám to komu říct!“
Proč se to nehraje v rozhlase? Protože jsou dramaturgové líní a povrchní a nemají odvahu hledat něco zajímavého...
Který film byste mohl vidět i po desáté a který už nikdy?
Někdo to rád horké nebo Zahraj to znovu, Same. Nemám rád třeba filmy Quentina Tarantina...
Dočetl jste jako povinnou četbu Babičku Boženy Němcové?
Nedočetl, ale nedávno jsem slyšel rozsáhlé pasáže v rozhlase a okouzlily mě. Fascinuje mě Němcové korespondence...
Chybí vám Alexander Hemala a Marie Retková na televizní obrazovce?
Ne. Chybí mi tam: Jiřina Šiklová, Václav Cílek, Ivan Medek , Milan Štefanec, Václav Bělohradský, Antonín Kosík, Jiří Peňás, Ondřej Štindl, Jiří Smrž , Petr Váša, Josef Sedloň, Miloš Rejchrt , Ivan Wernisch a další a další a další...
Je Harry Potter mocnější než Saxana?
Ano. Ale celkem je nám to dost na nic, stejně v příštích volbách nejspíš vyhrajou socialisti s komunistama. Kdo by to byl řekl, že?
A sádrový trpaslík na zahradě uměním?
Většinou ne. Je to kýč. Ale někdy vadí méně než jeho majitel...
Josef Rauvolf , čas. Instinkt, říjen 2007