![]() |
|
| Nyní se nacházíte zde: hlavní stránka > hudba > Osamělí písničkáři | |
OSAMĚLÍ PÍSNIČKÁŘIKDO JSOU OSAMĚLÍ PÍSNIČKÁŘIRůznorodé osobnosti, které skládají, píší, hrají a zpívají písničky. Jejich tvorba má jistou nezpochybnitelnou uměleckou úroveň, a zároveň se v ní nepodřizují diktátu hudebního průmyslu, ani se nepřizpůsobují vkusu publika. Ti, kteří se mají na scéně vystřídat do konce roku 2006:Dagmar Andrtová-Voňková, andrtova.dagmar@seznam.cz, CO JE VOLNÉ SDRUŽENÍOznačení „volné sdružení“ jsme si vypůjčili historie, byl tak označován „tyjátr písničkářů“ – volné sdružení – Šafrán. Nevyhýbáme se této spřízněnosti, ale i třeba tradici Tvrdohlavých nebo naší vlastní – tzv. Festivalům osamělých písničkářů, které se konaly v posledních pěti letech (Turnov, Malostranská Beseda, Západočeské muzeum v Plzni)… Termín „volné sdružení“ znamená, že nejsme organizováni, nemáme členstvo, nepřijímáme ani nevylučujeme. V ČEM BYCHOM MOHLI BÝT PŘÍNOSEM:Pro sebe:Mít stálou scénu (Divadlo Na prádle) znamená, že lidé, kteří si nemají kde zahrát, si zahrají a
ti, kteří pravidelně vystupují mohou na společné koncerty přivést nové publikum a zároveň vystoupit v důstojném a vstřícném prostředí před publikem, které je chce poslouchat. Pravidelné setkávání umožňuje poslouchat se navzájem a komunikovat, což se ukázalo už na našich festivalech. Jak je komunikace mezi umělci důležitá a v našem žánru bohužel vzácná, snad není třeba zdůrazňovat. Pro poslouchače:Mohou pro sebe snáze objevovat písničkáře, které doposud museli vyhledávat složitě po různých scénách, klubech či hospodách ve městech i na venkově. Mohou si v Divadle Na prádle objevit scénu, kde bude tvořivá atmosféra (jako tomu bývalo v Malostranské besedě aj.), kde nejde jen o zábavu, ale i o vyjádření a prožití určitého společného pocitu a úsilí. Pro všechny:Pokusit se navrátit jistou míru důstojnosti a respektu písničce jako tradičnímu uměleckému žánru, jehož význam je dnes více než kdy jindy potlačován a bagatelizován a to především hudebním průmyslem: Písnička je jím chápána jako pouhé zboží, využívána jako specifický hluk do supermarketů ale i domácností. Mívají to tam taky jenom „puštěný“. Písnička, tato odvěká umělecká forma je považována především za jakousi šikovnou reklamu na prodej tzv. nosičů apod. ale také třeba i uměleckou kritikou jako pokleslý žánr. Bohužel mnohdy oprávněně právě proto, že mnozí z nás přijali pravidla vnucovaná hudebním průmyslem a také proto, že se ukazuje, že například básníci jsou si často mnohem více vědomi své umělecké odpovědnosti, snáze ignorují komerční lákadla a výrazněji sledují a podporují jeden druhého – čtou se navzájem, píší o sobě dokonce eseje… (Myslím, že jsem nečetl esej, kterou by napsal nějaký písničkář o svém kolegovi.) CO POTŘEBUJEME:Zájem publika (pochopení a láska se mohou dostavit vzápětí…) CO PŘIVÍTÁME:Sponzorskou podporu (také proto, abychom příliš neubírali sil našemu hostiteli Divadlu Na prádle, které má samo dost práce se zachováním své ekonomické existence). Jan Burian, 13. září 2006 |
|
| Poslední aktualizace byla provedena 24. září 2006 | |