VYHLAŠUJEME ANKETU

Zde se bude postupně soutěžit a diskutovat na téma křehkosti mužů.
Jako první jsme pro vás připravili následující anketu:

Jakákoli Vaše odpověď na otázku JSOU MUŽI OPRAVDU TAK KŘEHCÍ? bude vítána.
Ty nejzajímavější pak odměněny deskou, případně tričkem (viz obr.)

Neváhejte se zúčastnit, případně reagovat na příspěvky předchozí,
porota je shovívavá a má jen jednoho člena (JB)...

Svoje úvahy a odpovědi posílejte ZDE

VAŠE PŘÍSPĚVKY

18. prosince 2007
Nu to je mi otázka. Muži jsou křehcí, jsou to jemné pavučinky tkané pavoučími matkami, které na ně svými tisíci a jedním stem očí dohlížejí.
Jsou to pavučinky, z nichž lze však splést lano pevnější nežli ocelové. Dámy, už jste snad odolaly zkroušenému hlásku z peřin, který žadoní o snídani, jelikož má o jeden stupeň zvýšenou teplotu? Dámy, už jste snad odolaly tklivému nářku milence pod balkonem, který zpívá o svém vámi rozdrásaném srdci? Dámy, odoláváme a podléháme, protože křehkost je jen zdánlivostí. Křehkost v sobě skrývá netušenou sílu. Sílu, která ovládá jako pevné lano srdce matek, dcer i milenek. O manželkách pomlčím, jelikož ty nedokážípravou sílu křehkosti ve valné většině ocenit. Jsem jedna z nich, hihi.
Klaun

30. listopadu 2007
"A proč by muži měli být výjimkou?
Jak křehká bytost člověk je dokazuje tenoučká hranice mezi životem a smrtí, resp. mezi zdravím a nemocí. A kdybychom nebyli křehcí, tak proč bychom měli tu potřebu hledat svůj doplněk do jedničky? Tu "vitrínku" (z předchozího příspěvku Jany) máme a zároveň (občas) potřebujeme každý. Jmenuje se laskavé slovo, dlaň nebo náruč (pro) blízkého člověka. Podle mě jde "jen" o to, abychom se nerozpakovali o ni včas požádat resp. ji nabídnout. A aby  naše role byly alespoň v dlouhodobém průměru v rovnováze."
Simona Vráblíková

28. listopadu 2007
Znám člověka, který by mohl být chodící reklamou na tuto desku, ale z pochopitelných důvodů ho chovám ve vitríně a řekla bych, že takových nás začíná být statisticky významně mnoho.
Naštěstí si každý toto křehknutí mužů, patrné z mnoha jevů každodennosti, může vykládat podle své povahy. Optimista by řekl, že je tu konečně zjemňování a produchovňování člověka vůbec, které se u mužů projevuje jejich větší zranitelností atd.
Střízlivec zahleděný do historie míní, že jde jen o další střídání rolí (místo patriarchátu matriarchát, nic víc) a tiše doufá, že se tentokrát lidi vyhnou aspoň opakování těch nejostudnějších chyb. A pesimistovi je zřejmé, že duchovní růst je iluze, že křehkneme leda relativismem hodnot a lhostejností k druhým - to je rubová strana svobody - , že v naší západní kultuře všechno nějak nebezpečně zvirtuálnělo, že např. lidi už téměř nechodí po světě s rukama od hlíny a krve, ačkoli naše chování je pořád stejné. Mám zato, že tím vším projít musíme.
Protože znám vesměs jen muže nezdravě křehké, pomalu rezignuju na hledání čehosi jiného a žádnou vitrínu (natož někoho v ní) doma nemám, to byla jen cesta z rozpaků.:-)
Jana jana.moravcova@braillnet.cz

27. listopadu 2007
Dobrý den, nevím jestli je ta soutěž ještě aktuální, ale moje odpověď na otázku jestli jsou muži opravdu tak křehcí je asi taková...
Ano jsou křehcí, asi jako porcelánová váza...
ale když vás někdo tou vázou přetáhne po hlavě tak to není nic moc!!!
tedy je to relativní! nevím jestli jste příznivec rozesmátých obličejíků kteří uvádějí na pravou míru to co je myšleno v legraci a co vážně, je to berlička bez které se neobejdu :-) tedy abyste věděl jak to myslím a abyste si nemyslel že snad chlapy namám ráda, toho svého mám moc ráda....je velice křehký...asi jako porcelánová váza:-)
klacis@tiscali.cz