Kopírování zachraňuje hudbu
Protipirátská kampaň "Kopírování zabíjí hudbu" zklamala
Ani Dan Bárta či skupina Lunetic nepřesvědčili hudební fanoušky, aby si kupovali pouze originální nahrávky.
PRAHA - Masivní kampaň velkých hudebních vydavatelství pod názvem „Kopírování zabíjí hudbu" zahájená v létě roku 2000 nepomohla zastavit stálý pokles v prodejnosti hudebních nosičů. Karel Kučera, šéf české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI), která kampaň zastřešovala, v tom ale problém nevidí. „Tato akce neměla snížit propad trhu, ale především iniciovat diskusi," říká Kučera. Bouřlivou polemiku kampaň skutečně vyvolala. Negativní postoj k ní totiž zaujala většina veřejnosti i někteří hudebníci, k jejichž ochraně měla sloužit. Jedním z umělců, který vyzval naopak ke kopírování hudby, byl například písničkář Jan Burian. Rozporuplný výsledek akce připustil i Karel Kučera.
Na začátku byla ztráta
Proč vůbec kampaň vznikla? Celou akci odstartovalo zjištění firem o třetinovém snížení prodeje hudebních nosičů během let 1998 a 1999. Náklady na tříměsíční propagační osvětu, do které se následující rok zapojili i známí interpreti Dan Bárta, Ilona Csáková, František Nedvěd nebo skupina Lunetic, odhaduje Kučera na půl milionu korun. Kampaň měla podle jejích tvůrců rozšířit právní povědomí lidí o problému porušování autorských práv. Podlé IFPI je právo na kopii pro vlastní potřebu, zakotvené v autorském zákoně, pouze možností, nikoli povinností výrobce. Vlastník originálu prý nemá na kopii právní nárok.
Kontroverzní akce 25 vydavatelství sdružených v IFPI měla čtyři základní motta: „Kopie je horší než originál. Hromadné vypalování není legální ani morální. Může to ohrozit náš vstup do EU. Nižší tržby firem znamenají nižší šance začínajících na vydání vlastních alb." Právě poslední bod programu byl však často zpochybňován. Řada začínajících skupin si totiž raději vydává desky vlastním nákladem, než aby se svěřily do rukou velkých vydavatelství. A debaty se vedly i o pravdivosti tvrzení, že kopie z takzvaných vypalovaček je horší než originál. Efektivita kampaně, pokud ji hodnotíme řečí čísel, se tak jeví jako sporná.
bel
ANKETA LN: Škodí kopírování české hudbě?
písničkář Jan BURIAN:
Myslím že mnohé z české hudby by nikdo neznal, kdybychom si to po léta nekopírovali. Děláme to hlavně proto, že velká vydavatelství se starají jen o peníze. O hudbě ti sociální inženýři mluví, jen když jde o zisk, pak pokrytecky hlásají: „Kopírování zabíjí hudbu," místo aby přiznali: „Kopírování zabíjí naše prachy." O jaké zabíjení jde, když něco rozmnožujete? To heslo postrádá logiku. Bohužel na to, jak zacházejí s hudbou komerční vydavatelství, zákon není. Ale to neznamená, že to není odsouzeníhodné.
publicista Jiří ČERNÝ:
Nechal bych to na posouzení člověku, o jehož hudbu se jedná. Pokud se třeba Jan Burian domnívá, že to jeho hudbě prospívá, je to jeho věc. Stejně tak, jako když si někdo myslí, že mu to škodí.
Myslím, že kopírování hudby je v podstatě krádež, pokud si člověk neudělá jen jednu kopii pro svou vlastní potřebu. Je to normální krádež, i když se dá samozřejmě odůvodnit hloupěji i chytřeji. Desky si nekopíruji a ani takové ve svých pořadech nepouštím.
(Lidové noviny, 2.7.2002)