Jan Burian „Saared, inimesed, sillad"

(Tallinn 2002)

Originaali tiitel
Jan Burian „Ostrovy, majáky a mosty"
Tõlkinud tšehhi keelest Toomas Tutt
Toimetanud Ave Alavainu

AUTORI EESSÕNA EESTIKEELSELE VÄLJAANDELE

1999. aasta suvel rändasin seitsmel suurel ja paljudel väikestel Balti mere saartel ning kirjutasin siis sellest raamatu "Saared, majakad ja sillad'.' See reis, nagu oligi arvata, andis mulle tunduvalt rohkem kui vaid materjali raamatu jaoks. Näiteks - ma võtsin alla seitsteist kilogrammi, kuid kosusin suure hulga elukogemuste jao.
Igal saarel leidsin uusi sõpru. Väidan seda, andes endale täielikult aru sõna "sõprus" tähendusest. Mõned neist otsustasid tõlkida selle raamatu neid puudutavad osad oma emakeelde. Selles väljakuulutamata võistluses tuli võitjaks Eesti, ja nii võin ma siinkohal õnnitleda oma eesti sõpru kujutletava kuldmedali puhul.
Istun kodus arvuti taga, allpool - Praha südalinnas - möllab selline tulvavesi, millist meil pole sajandeid olnud. Kõik Praha saared on vee all. Mõtlen Hiiumaa, Saaremaa ja Muhumaa elanikele - kusagil slit kaugel plinkivad Balti mere majakad kinnitavad mulle, et selle üleujutusega maailm ei lõpe: loodus võtab meilt praegu õiglast andamit ja meie maksame oma tundetuse ja sisemaalasliku enesekesksuse eest. Nõjatun oma kujutluses vastu suurt kivi Muhumaa seitsme tee ristil ja korrutan mõttes oma salasoove...

Jan Burian, Prahas, august 2002

P.S. Muide - kas keegi teist ei tanaks sua sotta ja meist raamatut kirjutada?

POZNÁMKA K ESTONSKÉMU VYDÁNÍ

V létě roku 1999 jsem procestoval sedm velkých a mnoho malých ostrovů v Baltském moři a pak o tom napsal knížku Ostrovy, majáky a mosty. Tato cesta mi přinesla, jak se ostatně dalo tušit, mnohem víc než jen materiál pro napsání knihy. Zhubl jsem například o sedmnáct kilogramů a zmohutněl naproti tomu o řadu životních zkušeností. Na každém ostrově jsem našel nové přátele, což říkám za plného uvědomění si váhy slova přátelství. Někteří z nich se po vydání knihy rozhodli, že ty její části, které se jich týkají, přeloží do svého rodného jazyka. V tomto nevypsaném závodě zvítězilo Estonsko a já teď mohu touto cestou svým estonským přátelům pogratulovat k pomyslné zlaté medaili.
Sedím doma u počítače, v Praze pod kopcem zrovna zuří povodeň, jakou jsme tu po staletí neměli. Všechny pražské ostrovy jsou právě teď pod vodou. Já myslím na ostrovany na Saaremaa, Hiiumaa a Muhumaa a baltské majáky blikající daleko odtud mi dodávají jistotu, že svět ani touto povodní nekončí, jen si právě u nás příroda vybírá svou spravedlivou daň a my platíme za svou necitlivost a suchozemskou sebestřednost. Opírám se o pomyslný balvan na muhumaaské křižovatce sedmi cest a omílám v duchu svá tajná přání…

Jan Burian, Praha, srpen 2002

P.S. Mimochodem - nechcete také někdo přijet k nám a napsat o nás knihu?