Historie

Stalo se v roce 2003

15. ledna: V plzeňském Západočeském muzeu se konala první Burianova kulturní ozdravovna ze série, která nyní pokračuje každý měsíc. Kromě tematických koncertů a projekcí se tu pak v květnu účinkoval jako host i českobratrský duchovní Miloš Rejchrt. Zeptal jsem se ho, jestli existuje Bůh a on řekl, že tomu věří. 13. a 14. února: V Malostranské Besedě na Festivalu osamělých písničkářů vystoupili Karel Diepold, Jiří Smrž, Přemysl Rut, Dalibor Cidlinský, Karolína Kamberská (Sestry Steinovy), Petr Nikl, Michal Jůza, František Janče, Pavla Milcová a Peter Binder, Jiří Konvrzek, Vladimír Merta, Jaroslav Hutka, Jan Burian a Jan Amos a Jan Zubrycký, se kterým jsme si celou akci vymysleli aon sám ji pak sponzoroval. Jan Zubrycký vydal mimo jiné u Indies výborné album Když andělé neberou. 26. března: Na koncertě v olomouckém Divadle hudby vznikla deska Drtivé jistoty a byla vydána jako samizdat. Je také zadarmo ke stažení na stránkách www.janburian.cz . 8. dubna: V Klubu na sídlišti Novodvorská jsme vystoupili po mnoha letech na jediném intimním koncertě společně s Jiřím Dědečkem. Ten mimo jiné vydal nové album s pro něj typickým názvem Kdyby smrtka měla mladý. 7. května: Při natáčení televizního „posezení“ se sexuoložkou Dr. Hankou Fifkovou jsem se zeptal, co je podle ní sprosté. Odpověděla, že slovo „sprostý“ si nespojuje se sexem, ale s vulgárním chováním některých spoluobčanů k jejich okolí. 17. července jsem vystoupil na festivalu alternativní kultury v Boskovicích. Začal jsem hrát o deset minut dřív, než byl oficiální začátek, aby si přišli na své diváci, kteří chodí na koncerty dřív a znevýhodnil opozdilce… Když se strhla bouře, skončilo publikum na krytém jevišti a pod plachtou u zvukařova pultu. 28. července na Letní filmové škole jsem se pokusil vzdát čest a hold Bennymu Andersenovi monotematickým večerem. Třiasedmdesátiletý dánský básník by se měl stát v říjnu 2004 hostem olomouckého Festivalu poezie. Plánuje se tam i naše společné vystoupení. 2. – 8. srpna zažili turisté Firotouru pod mým průvodcovským vedením nejkrásnější počasí, co na Islandu pamatuji. Typický islandský chlad, mlha a déšť se dostavily až čtyři hodiny před naším odjezdem a vypadalo to, že byly objednány cestovní kanceláří, aby turisté pochopili, o co přišli. 5.září v noci jsem přímo z představení v Malostranské Besedě odjel přímo do Portugalska. První čtyři dny jsme ovšem cestovali po severním Španělsku s přítelem A.J.Liehmem (ročník 1924). V pouním městě Santiago de Compostela mi řekl: „Kdyby ti někdo říkal, že stáří je krásně, tak mu nevěř. Není to pravda.“ Ale měli jsme se skvěle. Zbytek září a část října jsem strávil v Portugalsku – o tom snad později. Uvedu zatím pouze citát z Louise Camoese, který považuji za velmi podnětný: „Nesuďme minulost přítomností“. V listopadu vyšla u Indies malá písňová inventura z let 1970-1985, dvojalbum pod názvem Blues 4. Kategorie/Božskej klid, které je zároveň předzvěstí nového pořadu nazvaného Vítězný únor Jana Buriana, v němž se bude v příštím roce radostně vzpomínat na dobu jedné strany a dvou druhů jogurtů. Výtvarník Dušan Šoltys vyfotografoval strukturu zdi panelového domu ze sedmdesátých a pak z osmdesátých let a zjistil, že pozdější panely měly hrubší povrch. Obě fotografie použil při tvorbě obalu těchto CD. 29. listopadu: v Přerově se konal velký koncert věnovaný zhudebněné poezii, na němž jsem vystoupil společně s Přemyslem Rutem. Byla to jediná část pořadu, kdy Přemysl normálně mluvil, své ostatní vstupy, jimiž uváděl účinkující, si totiž na místě zhudebňoval a odzpívával. Jako by nestačilo, že v tomto roce vydal dvě krásné knihy (Náměsíční průvodce Prahou a Hrozné Čechy a děsná Morava)! V prosinci se podařilo uspořádat sérii předvánočních koncertů – Praha, Brno, Plzeň, Liberec, na nichž jsme si s diváky vyměňovali dárky (zvláštní poděkování za slivovici a pečivo!) V Třebíči na vystoupení pro mentálně postižené se publikum na speciální výzvu při písničce Hlaď mě začalo navzájem hladit. Na jednom z mých „výchovných“ koncertů na téma poezie pro střední školy si v Orlové jistá mladá divačka během programu okázale vytáhla noviny Právo a začala si číst. To, abych si nemyslel…

PF 2004

Jan Burian


Nyní se nacházíte zde: hlavní stránka > historie
HLAVNÍ MENU kdo je kdo pozvánka hudba film / televize psaní obrázky historie :: 2003 :: 2002 :: 2001 :: 2000 :: 1999 :: 1998 chcete mě? kontakt english deutsch icelandic danish estonian swedish aaland	Historie Stalo se v roce 2003 15. ledna: V plzeňském Západočeském muzeu se konala první Burianova kulturní ozdravovna ze série, která nyní pokračuje každý měsíc. Kromě tematických koncertů a projekcí se tu pak v květnu účinkoval jako host i českobratrský duchovní Miloš Rejchrt. Zeptal jsem se ho, jestli existuje Bůh a on řekl, že tomu věří. 13. a 14. února: V Malostranské Besedě na Festivalu osamělých písničkářů vystoupili Karel Diepold, Jiří Smrž, Přemysl Rut, Dalibor Cidlinský, Karolína Kamberská (Sestry Steinovy), Petr Nikl, Michal Jůza, František Janče, Pavla Milcová a Peter Binder, Jiří Konvrzek, Vladimír Merta, Jaroslav Hutka, Jan Burian a Jan Amos a Jan Zubrycký, se kterým jsme si celou akci vymysleli aon sám ji pak sponzoroval. Jan Zubrycký vydal mimo jiné u Indies výborné album Když andělé neberou. 26. března: Na koncertě v olomouckém Divadle hudby vznikla deska Drtivé jistoty a byla vydána jako samizdat. Je také zadarmo ke stažení na stránkách www.janburian.cz . 8. dubna: V Klubu na sídlišti Novodvorská jsme vystoupili po mnoha letech na jediném intimním koncertě společně s Jiřím Dědečkem. Ten mimo jiné vydal nové album s pro něj typickým názvem Kdyby smrtka měla mladý. 7. května: Při natáčení televizního „posezení“ se sexuoložkou Dr. Hankou Fifkovou jsem se zeptal, co je podle ní sprosté. Odpověděla, že slovo „sprostý“ si nespojuje se sexem, ale s vulgárním chováním některých spoluobčanů k jejich okolí. 17. července jsem vystoupil na festivalu alternativní kultury v Boskovicích. Začal jsem hrát o deset minut dřív, než byl oficiální začátek, aby si přišli na své diváci, kteří chodí na koncerty dřív a znevýhodnil opozdilce… Když se strhla bouře, skončilo publikum na krytém jevišti a pod plachtou u zvukařova pultu. 28. července na Letní filmové škole jsem se pokusil vzdát čest a hold Bennymu Andersenovi monotematickým večerem. Třiasedmdesátiletý dánský básník by se měl stát v říjnu 2004 hostem olomouckého Festivalu poezie. Plánuje se tam i naše společné vystoupení. 2. – 8. srpna zažili turisté Firotouru pod mým průvodcovským vedením nejkrásnější počasí, co na Islandu pamatuji. Typický islandský chlad, mlha a déšť se dostavily až čtyři hodiny před naším odjezdem a vypadalo to, že byly objednány cestovní kanceláří, aby turisté pochopili, o co přišli. 5.září v noci jsem přímo z představení v Malostranské Besedě odjel přímo do Portugalska. První čtyři dny jsme ovšem cestovali po severním Španělsku s přítelem A.J.Liehmem (ročník 1924). V pouním městě Santiago de Compostela mi řekl: „Kdyby ti někdo říkal, že stáří je krásně, tak mu nevěř. Není to pravda.“ Ale měli jsme se skvěle. Zbytek září a část října jsem strávil v Portugalsku – o tom snad později. Uvedu zatím pouze citát z Louise Camoese, který považuji za velmi podnětný: „Nesuďme minulost přítomností“. V listopadu vyšla u Indies malá písňová inventura z let 1970-1985, dvojalbum pod názvem Blues 4. Kategorie/Božskej klid, které je zároveň předzvěstí nového pořadu nazvaného Vítězný únor Jana Buriana, v němž se bude v příštím roce radostně vzpomínat na dobu jedné strany a dvou druhů jogurtů. Výtvarník Dušan Šoltys vyfotografoval strukturu zdi panelového domu ze sedmdesátých a pak z osmdesátých let a zjistil, že pozdější panely měly hrubší povrch. Obě fotografie použil při tvorbě obalu těchto CD. 29. listopadu: v Přerově se konal velký koncert věnovaný zhudebněné poezii, na němž jsem vystoupil společně s Přemyslem Rutem. Byla to jediná část pořadu, kdy Přemysl normálně mluvil, své ostatní vstupy, jimiž uváděl účinkující, si totiž na místě zhudebňoval a odzpívával. Jako by nestačilo, že v tomto roce vydal dvě krásné knihy (Náměsíční průvodce Prahou a Hrozné Čechy a děsná Morava)! V prosinci se podařilo uspořádat sérii předvánočních koncertů – Praha, Brno, Plzeň, Liberec, na nichž jsme si s diváky vyměňovali dárky (zvláštní poděkování za slivovici a pečivo!) V Třebíči na vystoupení pro mentálně postižené se publikum na speciální výzvu při písničce Hlaď mě začalo navzájem hladit. Na jednom z mých „výchovných“ koncertů na téma poezie pro střední školy si v Orlové jistá mladá divačka během programu okázale vytáhla noviny Právo a začala si číst. To, abych si nemyslel… PF 2004 Jan Burian
Poslední aktualizace byla provedena 16. ledna 2004