Rozhovory

LELA GEISLEROVÁ

Nejstarší ze sester Geislerových je grafička, její umělecký záběr je však stejně jako u Ani a Ester mnohem širší. Zrovna teď můžete Lelu slyšet na novém albu Jana Buriana Dívčí válka.

Proč si myslíte, že zrovna vám Jan Burian vybral píseň Potřetí, o dívce Táně, která málem potkala toho pravého?
Asi proto, že mám tenký a jemný hlásek. Jan Burian myslím moc netušil, do čeho jde, doporučil mě zvukař Ondřej Ježek, v jehož studiu se natáčelo.

Na dvojalbu Dívčí válka zazní jak vaše, tak Burianova interpretace té skladby. Jaký mezi nimi cítíte rozdíl?
Jan Burian zpívá svým speciálním stylem, když to zpívám já, je to takové celé nejisté, ale myslím, že u téhle písně to nevadí, protože ta dívka je asi také taková popleta nejistá, když stále míjí tu svou lásku.

Kdybyste si z písní o ženách, které na CD jsou, mohla vybrat jednu, která by vás nejlépe vystihovala, jaká by to byla?
Ta, kterou zpívám. Ne tím míjením, ale tím mimoňstvím. Ale píseň Mezi polévkou a hlavním jídlem o Lence, která tančí na jídelním stole, poměrně přesně vystihuje moji rodinu, až na to, že už nedělám polévku před hlavním jídlem.

V rozhovorech k albu Dívčí válka Jan Burian často zmiňuje slovo "feminismus". Sama moc nevím, co si pod tím slovem mám představit. Co si pod ním představujete vy?
To je právě ošemetné, protože pod ten pojem už patří příliš mnoho věcí. Například: nepotřebuju, aby muži čurali vsedě, já bych to taky nedělala, kdyby to šlo, ale myslím si, že by měly být ženy uctívány, zbožňovány a chráněny, protože v nich vznikají bytosti, měly by být posvátné.

(Rozhovor Lenky Soukupové, 13/2006)


Nyní se nacházíte zde: hlavní stránka > kdo je kdo > rozhovory >Písňový harém Jana Buriana
HLAVNÍ MENU kdo je kdo pozvánka hudba film / televize psaní obrázky historie chcete mě? kontakt english deutsch icelandic danish estonian swedish aaland	Rozhovory LELA GEISLEROVÁ Nejstarší ze sester Geislerových je grafička, její umělecký záběr je však stejně jako u Ani a Ester mnohem širší. Zrovna teď můžete Lelu slyšet na novém albu Jana Buriana Dívčí válka. Proč si myslíte, že zrovna vám Jan Burian vybral píseň Potřetí, o dívce Táně, která málem potkala toho pravého? Asi proto, že mám tenký a jemný hlásek. Jan Burian myslím moc netušil, do čeho jde, doporučil mě zvukař Ondřej Ježek, v jehož studiu se natáčelo. Na dvojalbu Dívčí válka zazní jak vaše, tak Burianova interpretace té skladby. Jaký mezi nimi cítíte rozdíl? Jan Burian zpívá svým speciálním stylem, když to zpívám já, je to takové celé nejisté, ale myslím, že u téhle písně to nevadí, protože ta dívka je asi také taková popleta nejistá, když stále míjí tu svou lásku. Kdybyste si z písní o ženách, které na CD jsou, mohla vybrat jednu, která by vás nejlépe vystihovala, jaká by to byla? Ta, kterou zpívám. Ne tím míjením, ale tím mimoňstvím. Ale píseň Mezi polévkou a hlavním jídlem o Lence, která tančí na jídelním stole, poměrně přesně vystihuje moji rodinu, až na to, že už nedělám polévku před hlavním jídlem. V rozhovorech k albu Dívčí válka Jan Burian často zmiňuje slovo "feminismus". Sama moc nevím, co si pod tím slovem mám představit. Co si pod ním představujete vy? To je právě ošemetné, protože pod ten pojem už patří příliš mnoho věcí. Například: nepotřebuju, aby muži čurali vsedě, já bych to taky nedělala, kdyby to šlo, ale myslím si, že by měly být ženy uctívány, zbožňovány a chráněny, protože v nich vznikají bytosti, měly by být posvátné. (Rozhovor Lenky Soukupové, 13/2006)
Poslední aktualizace byla provedena 13. května 2006