Psaní

---

Cokoli o Dánsku

Předmluva ke druhému vydání

Milý čtenáři, dostáváte do ruky druhé vydání knížek, které poprvé vyšly samostatně, brožovaně a trochu narychlo. Bylo to v době, která sama o sobě byla tak trochu brožovaná, ač v sobě obsahovala - alespoň pro mne (a snad i pro mé generační vrstevníky či známé) - dosud neprožitou opojnou radost z právě nabyté svobody. Ještě dva roky před cestou do New Yorku jsem napsal hořkou písničku, v níž slibuji své dívce, že jí nasypu písek do koupelny, vyrobím tak pláž a pod modrou oblohou z blankytných kachlíků vyrazíme do světa. Za půl roku poté jsem poprvé vycestoval na Západ, sáhl si na Eifelovku a uvědomil si, že Bardejov a Curych jsou z Prahy stejně daleko.

Nastal čas dříve netušených výletů a konfrontací. Na obalu prvního vydání Cokoli o New Yorku proto najdete s prominutím mou osobu nikoli na pozadí Brooklynského mostu, ale na mostě Karlově. Podtitul knihy zní: Cestovní zpráva. Taková písemná hlášení se kdysi musela povinně psát a odevzdávat, jel-li někdo služebně do zahraničí. Uvádělo se v nich, co tam autor dělal, s kým se setkal, co mu kdo řekl a co si o tom myslí. Tak jsem svou "cestovní zprávu" také sepsal a v té brožované době a podobě spatřila světlo knihkupectví.

První vydání Cokoli o Dánsku vyšlo o rok později a s cestovními zprávami už nemá nic společného. Euforii ze samotné existence překračování státních hranic pomalu začínala nahrazovat radost z autentického i zprostředkovaného poznávání blízkého národa. Už jsme byli zkrátka o rok starší, méně nevázaní a snad i méně brožovaní.

Když dnes vydáváme obě knížky pospolu v deskách pevných a ve formě, která má o něco víc připomínat skutečnou knihu, mohlo by to být pro nás třeba i tak trochu symbolické.

A nebo bychom se mohli radovat alespoň nad tím, že tvrdý obal knihy je přecejen praktičtější.

Příjemnou zábavu Vám přeje

autor.
(v Praze, 10.ledna 1996)

Místo doslovu

22. března 1993 se konal v pražské poetické vinárně Viola "Dánský večírek" na oslavu vydání "Cokoli o Dánsku". Tehdejší velvyslanec Dánského království v Praze pan Per Poulsen-Hansen při této příležitosti přednesl v češtině následující slavnostní proslov:

"Dobrý večer, vážené dámy a vážení pánové, pokusím se k vám hovořit česky, má rodní řeč dánština je kritizovaná za to, že není řečí, ale krční nemocí. Pravidlem dánštiny je, že slova se nevyslovují tak, jak se píší, proto není docela snadné hovořit česky, kde je tomu právě naopak.

My Dánové jsme velmi skromní, jsme tak skromní, že někteří z nás se domnívají, že jsme nejskromnější na světě. Ale pokud bychom přijali tento světový rekord, tak by to současně znamenalo, že tak skromní zase nejsme. Naše skromnost nám nekdy nabízí být středně skromnými a v tom jsme skutečně dobří. Na tomto základě je pro mne velkou radostí, zúčastnit se dnešního večera, být při oslavách vydání nové české knihy od Jana Buriana "Cokoli o Dánsku".

Knihu jsem si přečetl v takovém rozsahu, jak mi dovolují mé skromné znalosti češtiny, a proto si dovolím, i když mne k tomu nikdo nevyzval, přijít nyní s recenzí tohoto díla.

Moje znalosti novější české literatury o Dánsku jsou skromné, viděl jsem několik výborných cestovních příruček a samozřejmě znám klasickou Cestu na sever od Karla Čapka. Důvodem k tomu, že se zde zmiňuji o Čapkovi je to, že v knize Jana Buriana nacházím cosi z tónů Cesty na sever. Čapkova kniha se však ve zcela nerozumném rozsahu zaobírá ostatními skandinávskými zeměmi víc než Dánskem. Vychutnávám proto exkluzivitu knihy Jana Buriana.

"Dánové jsou Češi Severu" - tak zněl nedávno titulek jednoho z pražských deníků. Po přečtení knihy pana Buriana bych titulku dal téměř za pravdu. Jako velvyslanec Dánského království bych však dal přednost obrácené formulaci a řekl, že "Češi jsou Dánové střední Evropy". Máme skutečně mnoho společných rysů a nejvíce snad co se týče humoru, který je podstatnou hybnou silou veškerých člověčích aktivit. A humoru je v této knize spousta.

Kniha oplývá bohatstvím faktů o Dánsku, v Dánovi žijícím v zahraničí vzbuzuje touhu po domově, a to už je co říct! Na jednom místě v knize se uvádí, že to co Češi o Dánsku znají, je výraz "pije jako Dán". Není to příliš lichotivé, i když v obsahu je cítit i jistý obdiv. My v Dánsku zase říkáme "opilý jako Švéd".

Přečtením knihy se český čtenář dozví o daleko více věcech, viděných vlastníma očima spisovatele. Je to tedy selektivní zpráva o Dánsku a já obdivuji osobní výběr pana Buriana. A samozřejmě oceňuji pozitivní tón v popisu Dánska a Dánů. Proto gratuluji panu Burianovi a knize dávám nejvřelejší doporučení.

Je zde několik málo konkrétních chyb, ať již pravopisných či faktických. Neruší však celkový smysl. Je otázkou, zdali je jedna z chyb učiněna schválně a to tam, kde spisovatel nazývá britského námořního důstojníka lorda Nelsona "generálem" místo "admirálem" ve spojení s popisem bitvy na Rhedenu v roce 1801. Dánské pocity vůči anglickému námořnímu hrdinovi se vůbec nedají nazvat vřelými, a proto já zde vidím ironii v tom, že je pojmenován "generálem", což je to nejurážlivější označení, kterým může být anglický námořní důstojník nazván.

Doufám, že kniha bude stimulovat rozvoj české turistiky do Dánska. Vím, že pro Čechy je cesta do Dánska nákladnou záležitostí, zatímco obráceně je pro Dány cesta do České republiky stále ještě laciná, což se nejlépe pozná na ulicích Prahy a na konzulární práci velvyslanectví. Pouze v letním období roku 1992 navštívilo Prahu přibližně sto dvacet tisíc Dánů. Někteří z nich chtěli dostát českým představám o dánských zvycích v pití, to jest "pije jako Dán" - a byli nuceni v zuboženém stavu a obvykle uprostřed noci se obrátit na velvyslanectví se žádostí o pomoc při hledání svého hotelu, jehož jméno zapomněli, ale který se zcela jistě nachází v blízkosti toho místa, kde jezdí tramvaje. A také proto, že české láhve na pivo jsou o tolik větší ve srovnání s lahvemi dánskými.

Děkuji za výzvu, abych dnes večer přišel a ještě jednou chci přivítat vydání této knihy nejen jako zdroj informací o mé zemi, ale i jako povzbuzení apetytu na návštěvu Dánska. Děkuji vám za pozornost.

PER POULSEN-HANSEN,
velvyslanec Dánského království v Praze