Černý z nebe
autoři alba
české texty
anglické texty
recenze
- Černý z nebe 3:53
- Rozhovor 2:50
- Některé staré ženy 4:36
- Předvánoční sen 4:00
- Je pozdě 2:36
- Nejtišší 4:19
- Plešatá příšera 3:42
- Na shledanou zítra 3:05
- Neříkej pořád 3:16
- Nejdelší noc 5:05
- Pracovní sny 3:20
- Čekárna 2:45
- Hlídači slov 3:47
- Bez lásky 2:43
- Závěť 4:39
Jan Burian
texty, hudba, zpěv (1 - 15)
klavír (1 - 8, 10 - 15)
syntezátor (9)
aranžmá (7 - 9, 13 - 14)
Vlastislav Matoušek
aranžmá (1 - 6, 9 - 12, 15)
baskytara (1, 4 - 6, 9, 12, 15)
tabla (1, 3, 9)
syntezátor (2, 3)
rolničky (4)
vnitřní klavír (6)
sborový zpěv (6)
tibetské mísy (10)
budík (10)
flétny (11)
perkuse (12)
František Janče
aranžmá (7 - 8, 13 - 14)
elektrická kytara (1, 3-4, 6-7, 9-11, 13-15)
kytara (8)
Jan Jeřábek
aranžmá (7 - 8, 13 - 14)
kytara (7 - 8, 13)
perkuse (14)
Karel Babuljak: perkuse (12), harmonium (15)
Ivan Bierhanzl: kontrabas (2)
Irena a Vojtěch Havlovi: gamby (15)
Jiří Mazánek: sborový zpěv (6)
Jaromír Pavelka: bicí (4)
Radomír Širc: violoncello (1)
Písně 1 - 6, 9 - 12 a 15 byly natočeny koncem roku 1990 ve studiu Motorlet.
/Mistr zvuku Václav Zamazal/hudební režie Jan Svatoš/režie zpěvu Roman Cejnar/původní vydání na vinylu - vydavatelství PRIMUS/.
Písně 7 - 8 a 13 - 14 byly natočeny v prostorách Klubu Na Petynce v roce 1992.
/zvuková režie Petr Mayer/režijní spolupráce Lubor Šonka/původní vydání na albu Buď moje slunce ve vydavatelství PRIMUS/.
Anglické překlady: Derek Paton
Úryvek z básně Bennyho Andersena přeložil František Fröhlich
Fotografie: Pavel Hečko, Vít Klusák
Cover: Bohuslav Šír
Vydalo: INDIES
Než se zjeví v černý kápi
Noc - to zvíře samý drápy
Povídej mi co tě trápí
Poslouchám...
Dřív než se tě zmocní vesmír
Černý z nebe klidně snes mi
Povídej mi co se nesmí
Poslouchám...
Svěř mi všechno bezútěšný
Tajný temný neznámý
Krutý marný hloupý směšný
Dokud nás noc nezmámí
Nakreslíme kolem sebe
Magickej kruh bílou křídou
Když se chytneš mě já tebe
Tak si pro nás těžko přijdou
Hadi brouci netopýři
Můry duchové a štíři
Jen mi řekni co tě tíží
Poslouchám...
Slova jsou křehká
Křehká jako sklíčka
Pozor kam šlápneš
Zbyde jemný prach
Radši teď počkej
Kroť svůj dech i víčka
Slova jsou smítka
Z lékárenských vah
Co teprv věty
Ano Prosím Věř mi
Malinko cukneš
Přetrhne se nit
Korálky zmizí
V škvírách pode dveřmi
Najednou jich máš
Plnej prázdnej byt
Některé staré ženy
Se jenom tak tváří
Jakoby zaskočeny
Tím hloupým stářím
Některé staré ženy
Jsou zakleté dívky
Sny jsou však nedosněny
A scházejí křivky
Čekají s pleťovou maskou
Na další šanci
Na prince kteří je s láskou
Snad
Vyzvou k tanci?
Některé staré ženy
Se jenom tak diví
Proč je svět náhle chladný
A nedůtklivý
Řidiči dělají scény
Řvou na přechodu
A ony tiše jak pěny
Jdou
Do důchodu
Ptal jsem se pána v šedém stejnokroji
Nač je ta fronta? Na co se tu stojí?
Oči měl rudý gesta vojenský
Tady se stojí na ženský!
Ráno je přivez mrazírenskej tirák
Jenom pár beden a to není moc
Teď před svátkama stávají tu chlapi
Dokonce jeden celou noc
Fronta na ženský!
Hlásí něčí hlas
Kdopak to mluví?
Snad sám Děda Mráz?
Pak jsem tě spatřil běžet po ulici
Zmáčenou zmrzlou smutnou uprchlici
Tak jsem tě schoval pod kabát
Divnýho snu se začal bát
V něm chlápek z fronty v jedný ruce flašku
A v druhý černou silonovou tašku
Odnáší si tě - A já ztrácím dech -
Zabalenou jako kapra
Do starýho Světa v obrazech
Bojím se naší první noci
Že ztrácím hlavu Ztrácím hlas
Zůstanem sami bez pomoci
Vydáni sobě napospas
Až popustíme uzdy koním
A až se vzdáme osudu
A až se nad tvým tělem skloním
Nad věcí dávno nebudu
Můžeme vzývat staré strážce
Cynismus Nadhled Chlad a Klid
Je pozdě - stejně dojde k srážce
A z vozu nejde seskočit
Bohové promluví
Člověk je neslyší
Ze všeho na světě
Oni jsou nejtišší
Zbytečně potají
V zahradách klečím
Co když jen šeptají
Tajemnou řečí
Zapraská v éteru
Chápu se sluchátek
Zbytečně otáčím
Knoflíkem nazpátek
Co když ta znamení
Rušičky ruší?
Jsme příliš zmatení
Hluční a hluší...
Plešatá příšera
Se ráda mazlí
Když nemáš náladu
Má ti to za zlý
Plešatá příšera
Se ráda hladí
Nejradši za šera
Světlo jí vadí
Nejradši za šera
Místnost je temná
Ona si připadá
Krásná a jemná
Krásná a jemná
S hebkými vlásky
A tolik snů je v ní
A tolik lásky...
Od chvíle co jste odjela
S nikým jsem nemluvila
Byla jsem štěstím bez sebe
Když přišel instalatér
Rozbila se mi televize
Sousedi měli dovolenou
A tak jsem seděla u okně
S kocourem na kolenou
Od chvíle co jste odjela
Já myslela že se vám něco stalo
Všude jsou nový prodavačky
A doktorka šla do důchodu
Od chvíle co jste odjela
S nikým jsem nemluvila
Pořád se bojím zlodějů
Vždyť koho bych se dovolala
Dala bych před dveře almaru
Kdybych s ní pohnula
Dobře že jste se vrátila
Tak na shledanou zítra...
Neříkej pořád že vypadám staře
A že mi zdraví neslouží
Jsem pružnej jako struna na kytaře
To jen tvý prsty hrát už netouží
Neříkej pořád že mi šednou vlasy
To jen tvý řeči šediví
Bavíš se s každým nejvýš o počasí
A tak se nikdo ani nediví
Neříkej pořád že jsem v koncích s dechem
Že místo plic už nemám nic
Nemám kam jít tak netrápím se spěchem
A nepouštím se zrovna do štvanic
Neříkej pořád že bych se měl vracet
Mně nezáleží na věku
To jen ty stárneš i když je ti dvacet
Máš srdce dovezený z pravěku
Klouže to klouže
Táhne to dolů
Svírá mě slizká bažina
Uprostřed země
Bude mi temně
Nejdelší noc už začíná
Nejdelší noc je
Bez osvětlení
Žárovky prasklé
Žádnej proud
S napětím čekám
Na to co není
Ještě tě zkouším
Obejmout
Klouže to klouže
Kamení sviští
A kdosi kosí lucerny
Čmárám si v písku
Na dětském hřišti
A noc to všechno začerní
Každou noc se ti zdá o práci
Máš svoje pracovní sny
Budíš se A já tě konejším:
Prosím tě spi!
Bude to snad ňáká infekce
Napadá mozek a krev
Už i já jsem měl dneska sen
Že jsem tvůj šéf
Rozhod jsem z úřední moci
Že se teď musí a smí
Vybírat náhradní volno
Za všechny pracovní sny
V momentě jak se to zavedlo
Přestala jsi se snů bát
A taky se ti hned přestalo
O práci zdát
Když jsme se pak oba vzbudili
Vyprávěl jsem ti ten sen
Tak jsme se mohli uválet
Jenže byl pracovní den
A tvoje tramvaj už vyjela
Na cestu neskutečnou
Z jedný svý konečný na druhou
Nekonečnou...
Až já jednou zestárnu
Než přijede vlak
Tak zabydlím čekárnu
Na zázrak
Na tom divným nádraží
Těsně u hranic
Odkud když tě odváží
Tak už není nic
Neplatí tam jízdní řád
Čas je bez citu
Ani strážní andělé
Tu nemaj vizitu
Zbejvá jenom snář
Všechno řídí svatej Petr
Výhybkář
A když na to máš
Umouněný čerti s tebou
Hrajou o tvou duši
Mariáš
Bez barev bez chuti
Chladní jak kov
Krčí se v příšeří
Hlídači slov
Visí mi na ústech
Ze rtů mi čtou
A každou legraci
K účtu přičtou
Málo je slůvek
A málo je vět
Které by léčily
Nemocnej svět
Vybrat to pravý
Je obtížnej lov
Teď ještě do toho
Hlídači slov
Peru se s vírou
Jak Karamazov
Teď ještě do toho
Hlídači slov
Ptám si jich
Co bych moh špatnýho říct
A oni mlčí
Snad nevědí nic
Kolik je na světě
Hladu a vdov
Teď ještě do toho
Hlídači slov
Kolik je naděje
Smůly a běd
A já mám vybírat
Ze slov a z vět
Má sestra chodí do OKD
Na seznamovací večírky
A tam navazuje známosti
S osamělými muži u nichž přespává
Většinou ani k ničemu nedojde
Bez lásky to není ono
Chodívá sama do kina
A zamilovává se do herců
Úplně nejvíc ji vzrušuje ten hlas
Co ohlašuje v tramvajích zastávky
Většinou ani k ničemu nedojde
Bez lásky to není ono
Až přijde notář a začne mávat
Mou právoplatnou závětí
Začnou se všichni dědictví vzdávat
A vytrácet se vzápětí
Kdopak chce moje smutky a děsy
Lásky a touhy bez hranic?
Už vidím strejdu jak vlasy rve si
Nad tím že nemá nic
Už vidím tetku jak z pohřbu zpátky
Nese si aspoň květináč
Kdo si však vezme můj smích a zmatky
Něhu i nudu zpěv i pláč?
Nikdo by nechtěl na krk mý plány
Tu spoustu snů a údivu
A než se dočkat takový rány
Zůstanu radši naživu