Blues 4. kategorie / Božskej klid
(malá písňová inventura z let 1972 - 1985)
Blues 4. kategorie (1972 - 1980)
Božskej klid (1980 - 1985)
autoři alba
české texty alba Blues 4. kategorie
české texty alba Božskej klid
recenze dvojalba
Blues 4. kategorie (1972 - 1980)
Album Blues 4. kategorie je vzpomínkou na sedmdesátá léta 20. století a jsou na něm mé rané písně. Daly by se sem zařadit i některé další, ty však už vyšly jinde: Podzim, Dětské dostihy, Rybí pláč, Podivný Hamlet a Blues pro věřitele (z alba Jenom zpívám), Moje holka (z CD Hodina duchů), Když se zešeří (z desky Vladimír Mišík, ETC...4...) aj.
Texty alba Blues 4. kategorie
- Blues
- Pohádka
- Vyznání
- Dítko
- Polárka
- Království Zvyku
- Disc Jockey
- Vidím tě všude
- Divnej svět
- Sprchovací blues
- Zubař
- Čarodějný hrad
- Parohy
- Blues 4. kategorie
Božskej klid (1980 - 1985)
Album Božskej klid je sestaveno z písní vyjadřujících atmosféru první poloviny osmdesátých let 20. století. Do tohoto výběru bych dále mohl zařadit některé písničky vydané jinde: Vypadáš pobaveně (z alba Poesie), Bloudím, Jsi zakletá, Polojasno, Potkalo to anděla (z alba Jenom zpívám) a Dobré jitro! (z CD Hodina duchů) aj.
Texty alba Božskej klid
- Božskej klid
- Železná neděle
- Píseň o dvou hlavách
- Patnáct kilo
- Na všechno mám svoje lidi
- Staromanželská
- Nikdy není tak špatně?
- Seriál
- Galilei
- Kšá kšá!
- Telefonní blues
- Múzy
- Horolezecká
- Zavařování
Autoři alba:
hudba, texty, klavír a zpěv: JAN BURIAN
zvuk: PETR MAYER
výtvarník: DUŠAN ŠOLTYS
grafik: IRENA SOUSTRUŽNÍKOVÁ
Natočeno v Plzni v dubnu 2003
Autor děkuje těm, kteří mu pomohli tuto inventuru realizovat a to zejména:
Ingrid Havránkové, Ivě Burianové, Zuzaně Mayerové, Stanislavu Brabcovi, Petru
Dlouhému, PhDr. Františku Frýbovi, především však Petru Mayerovi za trpělivost
a rady při natáčení.
Texty alba Blues 4. kategorie
BLUES
Chodci se ztratili
Tramvaje nejezdí
Jen ticho opilý
Plouží se podle zdí
Sklínka je vypitá
Mandle jsou snědený
Jen vy jak přibitá
Sedíte u stěny
Šeptáte: Chlapče zkus
Zahrát mi blues
Blues
To je můj svět
Blues
Smutnejch dnů zpěv
Blues
Letmej úsměv
Blues
Blues
Křehkejch tónů
Blues
Dupot slonů
Blues
Bez pardónů
Zkus
Vyhaslo topení
A víčka padají
Přes židle sklopený
Šplhá sen potají
Pak sejdem ze schodů
Na první autobus
zavřeme hospodu
Kde tiše usne blues
POHÁDKA
Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Dávno už někdo zpeněžil
Úředník Zlatovlásku prohledá
Kouká co by z ní vytěžil
Jelena poranili turisti
Smolíček je prý známý flink
I loupežník se rychle pojistil
Vyměnil flintu za smoking
Princezna netřese se před drakem
Když v noci běží do krytu
A jestliže je dlouho pod mrakem
Teče Popelce do bytu
Jeníček s Mařenkou už bezmála
Leží pod stolem opilí
Bajaju Polednice udala
I živou vodu rozlili
Podle zpráv z dnešní Černé kroniky
Co znějí trochu jako sen
Na rohu někde poblíž trafiky
Oběsil se prý Andersen
VYZNÁNÍ
Dnes v noci zasněží
Po bílém nábřeží
Projede čtyřspřeží
S nákladem snů
Aniž se namočí
Do řeky zabočí
Já nehlesnu...
Pár vloček pro straku
Padá už z oblaků
Vykouzlím z rozpaků
Pro tebe dar
Nakreslím ve mžiku
Na bílém chodníku
Čmáranic pár...
Žongléra ve fraku
A karet asi sto
Pár kroků po mraku
Poprvé načisto
Marťanské metaře
Sluneční hodiny
Úsměvy na tváře
Hádavé rodiny
Sešitky básníků
Formičky pro děti
Zakletou trafiku
A bednu na smetí
Pak látky na šaty
Fazole ve vatě
Návštěvu u táty
Puchýře na patě
Dnes v noci zasněží
Po bílém nábřeží
Projede čtyřspřeží
S nákladem snů
Aniž se namočí
Do řeky zabočí
Já nehlesnu...
Protože se slovy
Nikdo z nás nepoví
Že chcem být takoví
Jako je sníh
Doufám že mou lásku
Vyčteš si z obrázků
Vyčteš ji z nich...
DÍTKO
Já jsem dítko z umělecké rodiny
Dávno mělo jsem být na AMU
Lekce zpěvu a klavírní hodiny
Zaručí vám že vás nezklamu
Umím dělat pukrlata
Říkat verše zpaměti
Umělecký svaz už chvátá
Mně vyhověti
U nás doma každou chvíli zazvoní
Ňáká výjimečná osobnost
Už sám Šejkspír houpával mě na koni
Vangogén tu býval stálý host
S mistry divadelních prken
Dělalo jsem neplechy
Věštili mi oka mrkem
Velké úspěchy
Dneska si sem hodně přátel vodívám
Ukazuji originály
Komu by se nelíbilo jak zpívám
Dá si pozor ať se nespálí
Neboť budu brzy slavné
A pak mu to ukáži
Na mé cestě strašně slavné
Nic nepřekáží!!!
POLÁRKA
Polárka chladivá
Taje mi na jazyku
Divím se tomu triku
Jak ta hvězda tiše hasne
Polárka chladivá
Snad ani hvězdou není
To jen já po dláždění
Chodím prapodivně zasněn
V krajině srdeční
Se sluncem horským
Chodívám spát
Tovární komíny
Se sloupem dórským
Pletu si snad
Polárka chladivá
Taje mi na jazyku
Divím se tomu triku
Jak to všechno tiše mizí
Měsíc spad do piva
Teplá noc bude sama
Z holky se stane dáma
V krajině co je jí cizí
KRÁLOVSTVÍ ZVYKU
Kytky jsou na tapetě
Mraky jsou v cigaretě
Hvězdičky na koňaku
V ledničce sníh
Ve sklepě zazděný
Strachy a ozvěny
Chodby jsou zaslepený
Jak mrtvej mnich
Světlík je zpovědnice
Monstrance prkenice
Vycpaná rukavice
Nepřijme stisk
Skříň stojí na knize
Bohem jsou peníze
Oltářem televize
Modlitbou zisk
Před dveřma do života
Hlídá stráž Nejistota
Ministrem je Pohodlí
Vládcem je Zvyk
Nejde mi na rozum
Tenhleten divnej dům
Tohleto panoptikum
Kde vládne Zvyk
DISC JOCKEY
Můj milej je disc jockey
Nikdy nejde na hokej
Nenávidí valčíky a polky
Můj milej je disc jockey
Na svůj život divokej
Vábí všechny moje známý holky
Já jsem pro něj ale deska ohraná
A zrovna tak jako dneska od rána
Na jaře v létě i v zimě
Nebaví ho pouštět si mě
Šeptává si často jen tak pod vousy
Každá jehla že se časem obrousí
Zkouší na mě svoje gryfy
Prej už pro něj nejsem hifi
Nemám nárok na příčku
V jeho lásky žebříčku
Nestanu se pro něj evergreenem
Já však se s tím poperu
Začnu zpívat operu
Umučím ho k smrti Lohengrínem
VIDÍM TĚ VŠUDE
Ty jsi můj fosgen tabun yperit
Vidím tě všude Nemám chvíli klid
Vidím tě všude kam se hnu
Jak jen tě holka doběhnu?
Včera jsem zahlíd tvoji plavou kštici
To jsi mi tiše vklouzla pod čepici
Pak jsem tě ztratil v poklusu
A večer našel tě zas v ešusu
Někdy ses leskla v hlavni mýho kvéru
A když jsme pak šli spolu do plenéru
V kanadě jsi mě tlačila
A z mraků jsi se mračila
Tu v masce dusily mě tvoje ruce
Tu zase schovala ses do onuce
Z feldflašky jsi mi upila
A cizím hlasem jsi mě tupila
Ty jsi můj fosgén tabun yperit
Vidím tě všude Nemám chvíli klid
Vidím tě všude kam se hnu
Jak jen tě holka doběhnu?
DIVNEJ SVĚT
Ten převelikej divnej svět
Od stolu ke zdi tam a zpět
Láká mne vždycky po chvilce
Abych se změnil v opilce
Dvě staré panny četly si
Melancholické dopisy
A vrchní jenž byl nad věcí
Přepočítával diškreci
Jako by kdosi sčítal čas
A s ním i všechny touhy v nás
Já místo abych vstal
Jen jsem se pousmál
S úsměvem přešla mě tíseň snáz
Dvě staré panny četly si
Melancholické dopisy
Až na brýle jim večer pad
Tak jak padává častokrát
Ten převelikej divnej svět
Točil se se mnou tam a zpět
Snad proto že mne napadlo
Sám před sebou hrát divadlo
SPRCHOVACÍ BLUES
Zpívám si někdy ve vaně
Pateticky a přehnaně
Svý sprchovací blues
Blues pro tvůj zubní kartáček
Pro pytlík starejch natáček
Svý sprchovací blues
Vracím ti tvoje oční stíny
Lesk na rty řasenku a fén
Nechám si jenom svoje splíny
A tohle blues svejch kachlíkovejch stěn
Zpívám si někdy ve vaně
Pateticky a přehnaně
Nemyslím na trému
Ty jsi mi prchla byl bych rád
Kdyby teď mohla vyprchat
Vůně tvejch parfémů
Vracím ti pouzdra s manikůrou
Pleťový mlíko noční krém
Vystačím si tu s noční můrou
Jinak si s sebou klidně všechno vem
ZUBAŘ
Někdo se bojí vlastní ženy
A někdo třeba upíra
Někdo je v přítmí vyděšený
Ve tmě už téměř umírá
Někdo se bojí svýho mládí
Někdo má hrůzu ze stáří
Mě zase vždycky rozdovádí
Představa že jdu k zubaři
Zubař vám stoupne na stoličku
A rozřeže vám řezáky
Případně bude pomaličku
Zašpičaťovat špičáky
A pak ještě
Vezme kleště
Plný vervy
Vyrve vám nervy
Vyvrátí vám kořeny
A když je konec hrůz
Zazpívá vám vrtačka
Svý roztomilý blues:
Bzzz!
Někdo má strach ze starejch zámků
Děsí ho pohled na lebku
Bojí se dostat špatnou známku
A nebo špatnou nálepku
Jsou lidé kteří zavřou oči
Příčinu strachu nezjistí
Já však vím že mě rozdivočí
Když se mě zmocněj dentisti
ČARODĚJNÝ HRAD
Panelák už spinká
I kuchyňská linka
Občas slabě zachrápe
Sníh si lehá na zem
Přikrejvá se mrazem
Jenom dítě ostražitě bdí a nechápe:
Spát spát spát!
To tak akorát!
Na stěnách se prohánějí stíny
Chci si s nima hrát
Spát spát spát!
To tak akorát!
Na fíkusu sedí skřítek z hlíny
Musím se mu smát
Vkladní knížka funí
Velkej buldok u ní
Na plotně spí hovězí
Televizní čočka
Zavřela svá očka
Ve skleničkách usínají zubní protézy
Spát spát spát!
To tak akorát!
Dítě ví že jindy není k mání
Čarodějný hrad
Spát spát spát!
To tak akorát!
Teď když se mu plní všechna přání
Co si může přát
PAROHY
Včera v nóbl společnosti při sklence
Zahnul jsem svý nejmilejší myšlence
Odešla a teď mi tady schází
Zahnul jsem jí s povětrnou frází
Cestou domů v těžké noční době
Řek mi Měsíc: Zahnul jsi sám sobě!
Než jsem usnul tak mě něco napadlo
Vstal jsem s hrůzou potmě hledal zrcadlo
A hned cítím jak mě louplo v kříži
Co to tu mou hlavu tolik tíží?
Padám - už to nejde zpátky na nohy
Já jsem z toho jelen vždyť mi z hlavy rostou parohy!
Celou noc si marně hlavu lámu
Mezi dveřma nebo na okenním rámu
Zkouším věšet svoji trofej do haly
Zatím auta troubí ranní halali
Nápadů mám doopravdy poskrovnu
A tak asi budu muset obětovat mozkovnu
Vstanu půjdu zamíchám se do davu
Ode dneška vždycky s davem poplavu
Jinak se svejch parohů nezbavím
Než když zkrátka splynu s davem bezhlavým
BLUES 4.KATEGORIE
Voda kape z vodovodu
Trochu páchne plyn
Shnilo bůhví kolik schodů
Za zdí padá stín
Občas nejde elektřina
Všechno žere rez
Karma dělá kapelníka
Trubky hrajou trochu divnej jazz:
Blues 4.kategorie
Blues suterénních múz
Spíš napůl blues a napůl árie
O tom že je šlus
Omítka se měkce drolí
Plešatí si plyš
Sem tam těžká rýma skolí
Nachcípanou myš
Když pohřební veselice
Chytne správnej spád
Švábi sviňky i štěnice
Začnou pěkně od podlahy hrát
Blues 4.kategorie
Blues suterénních múz
Spíš napůl blues a napůl árie
O tom že je šlus
Texty alba Božskej klid
BOŽSKEJ KLID
Vím že je spousta malejch věcí
Pro který stojí za to žít
Hovězí filé dvě tři deci
Solidní plat a božskej klid
Člověk se někdy třeba těší
Z toho že venku neleje
Někde se střílí vraždí věší
A tady se nic neděje
Někde se plíží pachatelé
A podminujou koleje
Někde se končí s kulkou v těle
A tady se nic neděje
Někde je zločin denním chlebem
Někde je hlad a kurděje
Někde by peklo bylo nebem
A tady se nic neděje
Takovej svět by nebyl pro mě
Já bych tam nikdy nemoh žít
Já musím vědět že mám v domě
Solidní plat a božskej klid
Tak když se vzbudím z rozčílení
A když mě něco vyleká
Říkám si vždycky to nic není
To jsou jen zprávy zdaleka
ŽELEZNÁ NEDĚLE
Zítra je železná neděle
A já mám víčka z olova
Říkám si: Nic se neděje
Kdo by to bral tak doslova
Jenže je neděle železná
A naše láska rezaví
Má milá říká že mě zná
Že se mě jinak nezbaví
Normálně se tak nechová
Teď křičí že jsem podvodník
A že jsem huba plechová
Ať se jdu složit na chodník
A tak mě nakonec donutí
Loučit se s teplou postelí
Ráno mě odvezou do hutí
Charakter se mi zocelí
PÍSEŇ O DVOU HLAVÁCH
Pokaždý když budík ráno zvoní
Těžko snění unikám
Krásný věci se mi hlavou honí
Ani nevím kudy kam
Učím se však nepodléhat citům
Odolávat panikám
Tak svou hlavu dřív než vyjdu z bytu
Do kredence zamykám
Aby to mí kamarádi nevěděli
Šetřím si ji na večer a na neděli
Přes den nosím nenápadnou lebku
Celkem běžný starší typ
Chápejte to prosím bez pošklebků
Takhle se mi žije líp
Moje hlava na mě doma čeká
Samej velkej ideál
Zamyšlená kamsi do daleka
Často ještě mnohem dál
Kdo se někdy mrknul ke mně do kredence
Poznal že jsem novým typem existence
PATNÁCT KILO
Utratil jsem patnáct kilo
Včera večer v Bibitě
S děvčetem co u mě žilo
Přes půl roku na bytě
Tančili jsme v rytmu polky
Šeptali si při sklínce
Všechny holky z naší školky
Měly tam svý cizince
Samej těžkej alkoholik
Pár jich pod stůl upadlo
Zaplatil bych dvakrát tolik
Za to skvělý divadlo
Vrchní ale přišel na ně
Rozpálenej do ruda
Naklonil se k mojí dámě
A řek že jsem pobuda
Tak jsem s tváří gentlemana
Pravil ať se nefláká
Aby byla ňáká změna
Že si dáme panáka
Že mám peněz plnou tašku
Že jsem zkrátka slušnej host
Ať přinese celou flašku
Aby toho bylo dost
Když odkráčel řek jsem hrdě
Tomu svýmu děvčeti:
Člověk musí jednat tvrdě
Když se octne v podsvětí!
Jak mě potom z baru nesli
Do taxíku veksláci
Divili se: Dělník z Tesly
A tak hrozně utrácí?!
K čemu je mi patnáct kilo
Proč bych nemoh utrácet
Děvče se však rozčílilo
Zítra vstáváš do práce
Chtěli jsme jet do Bulharska
Tys to zvoral syčáku!
Zbývá nám jen jedna marska
A dvě flašky hořčáku!
NA VŠECHNO MÁM SVOJE LIDI
Můj holič ví že si můžu dovolit
Nechat se od něj oholit
A když chci zaječí nebo jehněčí
Můj řezník na mě neječí
Můj zedník zdobí moji chatu opukou
Má pod palcem ty co ji koupí pod rukou
Můj psychiatr říká že mám depresi
Jenže mě vůbec nic neděsí
Na všechno mám svoje lidi
Já nežiju sám - na všechno mám
Svoje lidi
Můj knihkupec mi shání knižní novinky
Můj hodinář mi spraví moje pašovaný digitální hodinky
Můj právník se mi stará o rozvod
Zatímco já se ještě nerozhod
Můj mechanik ten pozná všechny cestičky
Kudy se kráčí pro brzdový destičky
Stal jsem se členem správný party
Co kouří Sparty
Na všechno mám svoje lidi...
Mám svýho faráře ten pro mý pohodlí
Sem tam se zpovídá postí či pomodlí
Chybí mi jedině na věčný časy
Můj vlastní Pánbůh kterej mě spasí
Mládenci byli však natolik laskaví
Že mi ho sehnali - prej se tu zastaví
Když se s ním dohodnu zařídí nebe
Solidní garsonku hned vedle tebe
Na všechno mám svoje lidi...
STAROMANŽELSKÁ
Všichni už jsou rozvedený
Já se tomu vymykám
Držím se svý první ženy
Jak poslední mohykán
Sem tam vznikne směšná hádka
Sem tam trapný kopance
Ona však je kamarádka
A tak je nám do tance
Sem tam přijde těžká krize
Sem tam cizí matrace
Čtem si v sobě jako v knize:
Manželství je legrace
Všichni táhnou s kufrem Prahou
S nima pověst svůdníků
Jen já zamknu svoji drahou
V sejfu svýho hrudníku
Všichni už jsou rozvedený
Já se tomu vymykám
Držím se svý druhý ženy
Jak poslední mohykán
NIKDY NENÍ TAK ŠPATNĚ
Mám potíže psychického rázu
Noční můry deprese a splín
Stojím zkrátka na okraji srázu
Už se vidím jak si pouštím plyn
Přítel Fred řek: Jen si to tak neber
Seď si v křesle popíjej a kuř
Co kdybys měl zlomeninu žeber
Jó to bys byl na tom mnohem hůř
Nikdy není tak špatně
Aby nemohlo bejt ještě hůř...
Kdybych já měl zlomeninu žeber
Přítel Fred by za mnou přišel hned
Zase by řek: Jen si to tak neber
Co kdybys byl sněd ňákej jed
Kdybych se byl přiotrávil jedem
Probral bych se - u postele Fred
Nic to není - řval by - vstávej jedem!
Co kdybys byl opustil náš svět
Nikdy není tak špatně
Aby nemohlo bejt ještě hůř...
Kdybych já byl sešel z toho světa
Řek bych: Frede, tak a teď si zuř!
Jenže z něho vypadla by věta:
Zůstat živej byl bys na tom hůř!
SERIÁL
Z ulic už zmizel všechen ruch
I auta jako hejna much
Znehybní u chodníků
Z lidí se stává zvláštní druh
I v kavárnách už řídne vzduch
Čtenářům úvodníků
Dávno už s nikým netonu
V bláznivém světle neónů
Neběsní diskotéka
I na záchytce - divná věc
Spí jenom jeden opilec
Manon se sama svléká
Co bude dál?
Jen seriál
Protestní zpěvák z plných plic
Osloví párek popelnic
Těžko se sžívá s rolí
A nikde smog a nikde stres
A nikde metař nikde kněz
Jen zdi se tiše drolí
A nikde barvy z pohlednic
A nikde nic a nikde nic
Jen chodci s bílou holí
Co bude dál?
Jen seriál
GALILEI
Řekly mi hvězdy: Ty Galilei
Proč bys měl zemřít v beznaději?
Všechno má svoje hranice
Pověz jim že Slunce skáče
Jak hvízdaj jejich karabáče
Dokud ti slouží sanice
Teď planou planou všichni svatí
A kolem hranic v kápích kati
Kdo by chtěl sloužit matematice?
Říkám vám hvězdy Já Galilei
Takhle bych mluvil nejraději
Vždyť je to směšná třenice!
Svět se jim hroutí Kdekdo pláče
Že Země není jedináček
A konají se štvanice
Když planou planou všichni svatí
Vzít pár slov zpátky to se ztratí
Snad i tím sloužím matematice...
Jenže pak jdu Já Galilei
A zařvu i když nejtišeji PŘECE SE TOČÍ!!!
Všechno má svoje hranice
KŠÁ KŠÁ!
Každou noc v křesle zmírám trýzní
Čmárám křídou kruh
Vídávám duchy televizní
Šálí zrak i sluch
Každou noc toužím vypnout přístroj
Marně stříhám drát
Mívají zřejmě slušnou výzbroj
A tak toužím řvát:
Kšá kšá!!!
Město spí Obraz svítí dále
Přízrak modrojas
Nespatříš duchy nad kanálem
Už jsou dávno v nás
Kšá kšá!!!
TELEFONNÍ BLUES
Někdo mi volal o půl šestý
Bylo to jako v pohádce
Že jedna holka naneštěstí
Nepřišla včera do práce
Měla mý číslo v nočním stolku
Tak ji prej nejspíš dobře znám
Jenže já neznám žádnou holku
Já už jsem strašně dlouho sám
Hladí mě jenom závan větru
A hltám každou narážku
Jsem sám jak cestující v metru
Jak prázdná tuba od prášků
Jsem sám jak připínáček v botě
Jak čtvero ročních období
A tak se topím v nejistotě
Dřív než to ten hlas dopoví
Ten cizí hlas co v polospánku
Nalez mi drátem do ucha
Vrhnul se na mou slabou stránku
A pak řek: Pardon - porucha!
MÚZY
Bývám často dlouho vzhůru
A když půlnoc odbije
Slétnou moje múzy s kůru
A pak začnou orgie:
Múzy dělaj inventuru
Já je tiše obejmu
Šijem spolu habaďůru
Za přispění kofeinu
Nejdřív líbá múza Lída
Vleže vletu ve stoje
Slůvka jasná jako slída
Diktuje mi do stroje
Pak se těším z múzy Táni
Ta má ráda lyriku
Tak snad ani nepřehání
Když mi říká: Cyniku!
Nejradši mám múzu Jitku
Nápady má groteskní
V ruce řízek v uchu kytku
To mě krásně rozteskní
Potom zase z múzy Marty
Mívám těžký deprese
Vykouří mi všechny Sparty
Říká tomu recese
Někdo mívá v noci schůzi
Někdo pije v hrůze rum
Mě zas navštěvujou múzy
Já mám doma múzeum
Múzy něžný múzy hebký
Každá veršík vytepe
Děsím se jen múzy Pepky
Ta však zatím neklepe
HOROLEZECKÁ
Vylezu pod vrchol čtvrtohory
Mrknu se dolů - propast staletí
Pod sebou vidím prapodivný tvory
V zajetí času v čase zajetí
Člověk si šplhá stoupá jako kdysi
Najednou ale překvapeně zjistí
Že tady na tom vetchým laně visí
A bůh ví kdo ho jistí
Že každou chvíli začnou lítat skoby
Řítí se na něj těžkej balvan doby
Snad ještě jedno století
A už poletí...
Rezavá výzbroj torna téměř prázdná
A tak se ptává trapný ozvěny
Kde se v něm vzala drzost nehorázná
S kterou se pustil do stěny
Vylezu pod vrchol čtvrtohory
Mrknu se dolů - propast staletí
Sám sebe vidím mezi těmi tvory
V zajetí času v čase zajetí
ZAVAŘOVÁNÍ
Zavařuju do sklenice
Zavařuju co se dá
Jabka hrušky jitrnice
Smutek na mě dosedá
Zavařovat to se musí
I když se to nedaří
Kdo se o to nepokusí
Pěkně si to zavaří
Zavařuju i svý plány
S kterýma jsou potíže
I svý nerozdaný rány
Ukládám si do spíže
Zavařovat to se nosí
Uchovávat hodnoty
Až nás krutá zima skosí
Zbydou po nás kompoty