Rozhovory

Tři anketní otázky Lidových novin

Cítíte se dneškem jako písničkář odstrčený?
JB: Krásná formulace – „písničkář odstrčený dneškem“, rozesmál jste mě... Ne, já se cítím zasazený do doby, která jako každá jiná doba nepřeje nekomerčnímu umění a v níž to umělci nemají jednoduché, ale rád přijímám tuto skutečnost, protože je to doba jinak dost laskavá, a protože mám možnost se utkat s osudem. Být písničkářem je hezké a svobodné povolání.

Jaký étos podle Vás nese slovo písničkář? Má to něco společného s tím, co říká Jaroslav Hutka , totiž že "písničkář nemohl udávat a pakliže ano, nebyl písničkářem"?
JB: To co říká Hutka je ideál, něco, k čemu bychom nejspíš měli směřovat, být slušní atd. Ale já přesto, že píseň může napsat každý lump, věřím, že si alespoň nějaká část těch, kdo vykonávají naši profesi, svou etiku pěstuje, chrání. Že se nenechají se ukecat těmi, kdož říkají, že je jiná doba a už se to nenosí. Tak jiná doba to zase není...

Proč jsou Vaši písničkáři "osamělí" a co vás vede k jejich shromažďování pod Vašimi křídly?
JB: Jsou osamělí ve své tvorbě a odpovědnosti, nikdo za nás nic nezařídí a neudělá, jsou osamělí proto, že si nehýčkají své publikum a nepodbízejí se mu, tudíž si posluchače získávají pomalejší cestou. Ale není to nic negativního, spíš naopak, je to radostná osamělost, možná vzdáleně příbuzná tomu, co svatý František z Assisi nazýval radostnou chudobou. Jsme osamělí rádi a jsme rádi, že nejsme sami.

LN, 13.11.2007, Petr Vizina


Nyní se nacházíte zde: hlavní stránka > kdo je kdo > rozhovory >Tři aketní otázky Lidových novin
HLAVNÍ MENU kdo je kdo pozvánka hudba film / televize psaní obrázky historie chcete mě? kontakt english deutsch icelandic danish estonian swedish aaland	Rozhovory Tři anketní otázky Lidových novin Cítíte se dneškem jako písničkář odstrčený? JB: Krásná formulace – „písničkář odstrčený dneškem“, rozesmál jste mě... Ne, já se cítím zasazený do doby, která jako každá jiná doba nepřeje nekomerčnímu umění a v níž to umělci nemají jednoduché, ale rád přijímám tuto skutečnost, protože je to doba jinak dost laskavá, a protože mám možnost se utkat s osudem. Být písničkářem je hezké a svobodné povolání. Jaký étos podle Vás nese slovo písničkář? Má to něco společného s tím, co říká Jaroslav Hutka , totiž že "písničkář nemohl udávat a pakliže ano, nebyl písničkářem"? JB: To co říká Hutka je ideál, něco, k čemu bychom nejspíš měli směřovat, být slušní atd. Ale já přesto, že píseň může napsat každý lump, věřím, že si alespoň nějaká část těch, kdo vykonávají naši profesi, svou etiku pěstuje, chrání. Že se nenechají se ukecat těmi, kdož říkají, že je jiná doba a už se to nenosí. Tak jiná doba to zase není... Proč jsou Vaši písničkáři "osamělí" a co vás vede k jejich shromažďování pod Vašimi křídly? JB: Jsou osamělí ve své tvorbě a odpovědnosti, nikdo za nás nic nezařídí a neudělá, jsou osamělí proto, že si nehýčkají své publikum a nepodbízejí se mu, tudíž si posluchače získávají pomalejší cestou. Ale není to nic negativního, spíš naopak, je to radostná osamělost, možná vzdáleně příbuzná tomu, co svatý František z Assisi nazýval radostnou chudobou. Jsme osamělí rádi a jsme rádi, že nejsme sami. LN, 13.11.2007, Petr Vizina
Poslední aktualizace byla provedena 29. řijna 2007